|
|
From Libussa to Wlasta - from Vyšehrad to Děvín. Tale about Libussa and "the Woman's War" in the Literature of the 19th Century
Futtera, Ladislav ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Práce se zabývá způsoby literárního ztvárnění polomytického českého dávnověku s důrazem na pověst o kněžně Libuši a dívčí válce, v německé, českoněmecké a české literatuře od osvícenství po rukopisné boje v 80. letech 19. století. Práce je rozdělena do dvou větších celků. V prvním jsou chronologicky představeny vývojové tendence literárního ztvárnění českého dávnověku v jednotlivých literaturách. Literárněhistorický vývoj je usouvztažněn s proměnami konceptů německého a českého patriotismu a nacionalismu. Pozornost je věnována též vývoji dobové poetiky a posunům v recepci dávnověku v osvícenství, romantismu a biedermeieru. Proměny postavy kněžny Libuše jsou porovnávány s možnostmi literárního ztvárnění bájného vládce Krkonoš, Krakonoše v dílech, která se hlásí k německému, respektive českému patriotismu a nacionalismu. V druhé části je beletristické ztvárnění českého dávnověku analyzováno z hlediska jednotlivých, avšak navzájem provázaných fenoménů. Na základě analýzy primárních textů je představen vývoj zpracování látky v českojazyčné literatuře pod vlivem Rukopisu zelenohorského, postupný rozchod tradice ztvárnění českého dávnověku v literatuře českoněmecké a české a posun vnímání kněžny Libuše od historické postavy k hrdince bájí.
|
|
|
Vilová architektura v Praze na přelomu 19. a 20. století jako nový fenomén bydlení ve středoevropském kontextu.
Klingerová, Ester ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pražskými rodinnými vilami z konce 19. a začátku 20. století s přihlédnutím k evropskému kontextu. V této době se začal utvářet nový vztah k moderní architektuře. Všímá si projevů secese, moderny a využití lidových prvků v architektuře rodinných vil. První část práce se zabývá kompilací literárních zdrojů, která je teoretickým základem pro další kapitoly. Druhá část se věnuje prvním rodinným vilám, které byly postaveny na území dnešní Prahy. Práce přehledně pojednává o architektonické tvorbě čtyř architektů, z nichž někteří z nich byli i stavebníky. Ti si nechali na přelomu tísíciletí postavit nebo vyprojektovat rodinné domy, které nesou výše uvedené nové znaky. Práce pojednává zejména o rodinných vilách Jana Kotěry, Jana Kouly, Karla Vítězslava Maška a Dušana Samuela Jurkoviče. Práce si klade za cíl vytvořit představu o tom, jaký význam měl rodinný dům v počátcích moderní architektury, z jakých inspiračních zdrojů architekti vycházeli a kdo byli typičtí stavebníci.
|
|
|
High Tatras as a field of confrontation of Czech and Slovak modern architecture
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spracováva štúdiu o architektúre na území Vysokých Tatier v časovom rozpätí od počiatku rekreačnej a kúpeľnej architektúry po prípravy Majstrovstiev sveta v klasických lyžiarských disciplínach v roku 1970. Téma je spracovaná najskôr v širších súvislostiach objavovania hôr európskou kultúrou, ich postupného osídľovania a hospodárskeho využívania, nástupu a rozvoja klimatických kúpeľov a horských športových stredísk. Jadro štúdie ukazuje Vysoké Tatry ako priestor kontaktov architektúry slovenskej, českej, maďarskej a poľskej s dôrazom na vzájomné vplyvy českej a slovenskej architektúry v rokoch 1918-1970. Vybrané stavby na území Vysokých Tatier sú podrobené porovnávacej analýze a niektoré z nich sú porovnané s typovo príslušnými dielami ich autorov na iných miestach Slovenska a Česka. Cieľom komparatívnej časti je jednak stanovenie špecifík slovenskej a českej modernej architektúry, jednak stanovenie špecifických rysov architektúry Vysokých Tatier. Klíčová slova Vysoké Tatry, slovenská architektúra, česká architektúra, kúpeľná architektúra, športová architektúra, historizmus, secesia, moderna, funkcionalizmus
|
|
|
František Mikš a jeho sakrální architektonická tvorba
Kovářová, Lenka ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zabývat se osobou Františka Mikše a určit, sepsat, poznat a zhodnotit z umělecko-historického hlediska jeho sakrální architektonické dílo. Jelikož tato osobnost nebyla nikdy podrobněji zkoumána, musela jsem v první fázi vyhledávat archivní a další prameny. Prozkoumala jsem přístupné fondy, které s tématem mohly souviset, v Archivu hlavního města Pra- hy, Národním archivu, Státním oblastním archivu v Praze, v Kolíně a v Berouně, archivu Institutu pro plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Památníku národního písemnictví, Podlipanském muzeu v Českém Brodě a v dalších. Užitečné infor- mace i obrazový materiál se mi podařilo najít i v dobových periodikách, např. Architektonický obzor, Technický obzor, Stavitelské listy, Zlatá Praha, atd. Podařilo se mi objevit nemalý objem písemností a četných architektonických plánů k Mikšovým projektům. Samotný text práce je rozdělen do dvanácti kapitol, včetně úvodu a závě- ru. Za úvod je zařazena biografická část popisující život architekta s ohledem na jeho architektonickou tvorbu. Jeho ostatní produkce (kostelní mobiliář, …) je zde zmíněna jen okrajově, neboť tuto oblast je třeba podrobit samostatnému detailnímu průzkumu. Každá z ostatních devíti kapitol je věnována vždy jedno- mu sakrálnímu objektu, jehož výstavbu či obnovu Mikš...
|
|
|
Filipina Welserová mezi českou a německojazyčnou historickou pamětí
Boumová, Eliška ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životním příběhem Filipiny Welserové (1527-1580), neurozené manželky arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského (1529-1595), jako tématem pro literární, divadelní a výtvarná zpracování. Čerpá z pramenů z období od 16. století do současnosti a mapuje také, jak s tématem zacházejí zámecké a hradní expozice. Metodologicky se opírá o českou tradici zkoumání druhého života. Srovnání pramenů z jazykově českého a jazykově německého prostředí přineslo zjištění, že se tyto dvě tradice liší, každá akcentuje jinou část života Filipiny Welserové a zároveň se obě vyrovnávají s aspekty, které přineslo jak české národní obrození, tak rozpad rakouské monarchie i vývoj ve dvacátém století.
|
|
|
Obraz českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře 19. století
Futtera, Ladislav ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se soustředí na postihnutí vývojových tendencí zobrazování českého dávnověku v beletrii a jejich pojímání v historiografii. Pojem český dávnověk je zde chápán jako okruh českých pověstí s důrazem na postavu kněžny Libuše. Práce je časově vymezena na straně jedné osvícenskou kritikou Kroniky české Václava Hájka z Libočan z pera Gelasia Dobnera a sporem o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského v 80. letech 19. století na straně druhé. V obou případech se jedná o události, jež měly za následek přehodnocení vztahu k postavám a příběhům českého dávnověku v soudobé společnosti. Po úvodním vymezení problematiky se první kapitola věnuje Dobnerově kritice Hájkovy kroniky, která proměnila vztah k českému dávnověku v historiografii českých zemí, a filosofii Johanna Gottfrieda Herdera, jež otevřela cestu k ustanovení moderních národů na principu jazyka. Národní společenství se následně etablovala právě na základě vlastních dějin a příběhů o vlastním počátku. Následující kapitoly sledují zpracování látek z českého dávnověku v literatuře německé, u autorů německého jazyka z českých zemí a v literatuře české. Pozornost je zaměřena na podobnosti, interakce, rozdíly a vývoj obrazu českého dávnověku v těchto literaturách. Sledována je i cesta k národnímu mýtu u obou jazykových společenstev, jehož...
|
|
|
From Libussa to Wlasta - from Vyšehrad to Děvín. Tale about Libussa and "the Woman's War" in the Literature of the 19th Century
Futtera, Ladislav ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Práce se zabývá způsoby literárního ztvárnění polomytického českého dávnověku s důrazem na pověst o kněžně Libuši a dívčí válce, v německé, českoněmecké a české literatuře od osvícenství po rukopisné boje v 80. letech 19. století. Práce je rozdělena do dvou větších celků. V prvním jsou chronologicky představeny vývojové tendence literárního ztvárnění českého dávnověku v jednotlivých literaturách. Literárněhistorický vývoj je usouvztažněn s proměnami konceptů německého a českého patriotismu a nacionalismu. Pozornost je věnována též vývoji dobové poetiky a posunům v recepci dávnověku v osvícenství, romantismu a biedermeieru. Proměny postavy kněžny Libuše jsou porovnávány s možnostmi literárního ztvárnění bájného vládce Krkonoš, Krakonoše v dílech, která se hlásí k německému, respektive českému patriotismu a nacionalismu. V druhé části je beletristické ztvárnění českého dávnověku analyzováno z hlediska jednotlivých, avšak navzájem provázaných fenoménů. Na základě analýzy primárních textů je představen vývoj zpracování látky v českojazyčné literatuře pod vlivem Rukopisu zelenohorského, postupný rozchod tradice ztvárnění českého dávnověku v literatuře českoněmecké a české a posun vnímání kněžny Libuše od historické postavy k hrdince bájí.
|
host ::
RSS.